Rodinná sešlost Hyundaiů i30 a představení nových verzí fastback a „N“

4.9.2017 Veronika Petrů , 0 komentářů

Paleta verzí nového Hyundaie i30 je kompletní. K výchozí krátké verzi a kombi teď přibyl ještě fastback a sportovní verze N. V prodeji budou od podzimu, já je byla s předstihem omrknout na i30 Family Event na polygonu v Hradci Králové a mimo to si zase po dlouhé době zařádila na kluzných plochách školy smyku.

Hyundai i30 fastback

Ano, jde o stejný typ karoserie, se kterým udělala díru do českého trhu Škoda Octavia. Ovšem designéři Hyundaie měli v zadání více se odvázat. Vzhledem k tomu, že rodina i30 nabídne i základní „krátké“ provedení hatchback (mně je tedy záhadou, proč ho oficiálně „titulují“ liftback), nic nestálo odvážnějším počinům v cestě. Novinka pak nese označení fastback, nikoli liftback, jak je běžně zvykem (no je to hokej, ale tady už se to dá pochopit). Novinka je nižší než sourozenci a podvozek má naladěný na dynamičtější jízdu. Fastback poznáte nejen zezadu podle prodloužené zádě se spoilerem, ale i zepředu. I příď doznala několika změn, nově tvarovaný je nárazník a mlhovky. Fastback můžete mít ve dvanácti barvách, tři z nich jsou perleťové, které pro „běžné“ i30 nejsou k dispozici. Interiér si zase můžete objednat v provedení Merlot Red, což je taktéž specialitka fastbacku. Naopak pod kapotu se žádné novinky nechystají. Vybírat můžete z verzí 1.0 T-GDI (118 koní), 1.4 T-GDI (138 koní) a 1.6 CRDi (108 nebo 134 koní) a také mezi manuální či automatickou dvouspojkovou převodovkou.

Hyundai i30 N

O nových, výkonných motorech bude řeč u jiné verze. U sportovního provedení N, ze kterého vychází i závodní okruhový speciál TCR. Novým hothatchem chce Hyundai vyzvat na souboj auta jako je Volkswagen Golf GTI, Škoda Octavia RS, Peugeot 308 GTI, Honda Civic Type-R a mnohé další, v dané třídě není o konkurenty nouze. Nabízeny budou dvě verze, základní s výkonem 250 koní a „připepřená“ verze Performance s potenciálem 275 koní. Točivý moment obou verzí je 352 Nm. Maximální rychlost obou provedení je 250 km/h a na stovku novinka zrychlí za stejný čas jako VW Golf GTI. Pokud byste to náááhodou nevěděly, tak je to 6,4 sekundy. Převodovka bude výhradně šestistupňová manuální, ovšem se systémem řazení rychlostí s automatickým meziplynem. Hyundai se začíná činit na poli motorsportu a novinka z toho těží. Podvozek byl laděn na legendární severní smyčce, na německém Nürburgringu. Je snížený, tužší, nechybí elektronicky řízený samosvorný diferenciál, výfuk má aktivní klapky, aby bylo „eNko“ pořádně slyšet. Nastavit si můžete pět jízdních režimůEco, Normal, Sport a N. Změní se charakteristika tlumičů, řízení a odezvy plynového pedálu. První tři režimy mají hodnoty dané výrobcem, v režimu N si můžete s nastavením hrát samy.
Verze N se představuje ve speciální barvě, která odkazuje na závodní speciál. Nepřehlédnutelné jsou také „namachrovanější“ nárazníky s červenou linkou, velká kola v novém designu nebo střešní spoiler. Změn doznal i interiér, samozřejmě nechybí sportovnější sedačky nebo volant, avšak i30 N si chce jednoznačně zachovat uživatelskou přívětivost, pohodlí a praktičnost běžných verzí, takže Recara tu nenajdete.

Dojmologie z pozice spolujezdce

Byla to opravdu taková první seznamovačka. S novinkami jsme se svézt mohli, ale jen na místě spolujezdce. Na šéfovské místo Hyundai posadil zkušené závodníky, kteří jezdili po okruhu hradeckého polygonu (Czechring) do roztrhání pneumatik. Takže tentokrát budu stručnější. Fastback se bezesporu naklání o poznání méně než základní verze a působil velmi čitelně a ovladatelně. A také hezky tlumí nerovnosti. Verze N byla na okruhu zdá se opravdu ve svém živlu. Velmi mile mě překvapilo nastavení podvozku, auto hezky „zaklekalo“ do oblouků, nenaklánělo se a nestavělo na dvě ani při brždění ani v ostrých zatáčkách a to „eNka“ závodníci vůbec nešetřili. Přišlo mi, že tuhost podvozku byla opravdu dobře vyladěná a, abych tak řekla, nepřehnaná. Bývalý Czechring se totiž kvalitním povrchem příliš chlubit nemůže, o to lépe se tam však dá přesvědčit o tom, jak bude auto fungovat na typické české okresce. Příliš tuhé nastavení může znamenat nervózní chování na nerovnostech a značný nekomfort. Tady se však zdálo být vše v pořádku. Určitě se mi líbil i ostrý nástup brzd. A jak jsem tak sondovala, pánové za volantem chválili i výdrž brzd, přesné řízení, schopnost auta přenést výkon na přední kola i nastavení samosvorného diferenciálu. Za mě pak ještě jeden mínus, určitě bych ocenila výraznější boční vedení sedadel. Škoda, škoda, že jsem se tentokrát nemohla svézt sama. Tak snad příště, novinky se na trhu objeví v říjnu a tou dobou už budou známé i jejich ceny.

 

O zmiňované škole smyku zase někdy příště. Netradičně z místa spolujezdce vás zdraví VPV! :-)
Líbil se vám článek? Nenechte si ho pro sebe:

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *