Dotykový displej? S dlouhými nehty se nemusí ovládat úplně snadno…
Dotykový displej? S dlouhými nehty se nemusí ovládat úplně snadno…
Stále se mluví o ekologických dopadech dopravy. Samozřejmě, že doprava není nic, co by na naší planetě vzduch čistilo, ale pokud máme rády auta, cestování, rády řídíme a přesto bysme chtěli, jak se dnes sluší a patří, přispět svou troškou do ekologického mlýna, můžeme přemýšlet například o „udržitelné módě“. Myslím, že zajímavé lifestylové, autokabelkové, autfitové téma…
Stále více lidí přemýšlí nad tím, kde a jak vzniká oblečení, které si kupují. Až 80 % evropských spotřebitelů chce vědět o dopadech jeho výroby, říká studie Fashion Revolution. I v České republice lze sledovat trend změny. Lidé chtějí vědět, kdo jejich oblečení šije, jakého původu je použitý materiál, v jakých podmínkách se výrobky zhotovují a jaký je dopad výroby zejména na svět a klima. Pomáhají v tom nastupující generace mileniálů i nové technologie.
Zájem dokazuje i studie Fashion Revolution, která byla provedena v pěti největších evropských zemích (Velká Británie, Španělsko, Německo, Itálie a Francie), kde bylo dotazováno 5 000 respondentů. Cílem studie bylo zjistit, jakými parametry jsou lidé ovlivňováni při nákupu oděvů, obuvi nebo módních doplňků a jaké informace chtějí, aby výrobci sdíleli. Výsledky prokázaly, že 80 % dotazovaných si myslí, že by měly módní značky informovat o sociálních dopadech a dopadech na životní prostředí. Nejdůležitější pro respondenty bylo, aby výrobci snížili své dlouhodobé dopady na svět (84 %), konkrétně pak změny klimatu (85 %), ochranu životního prostředí (88 %) a genderovou nerovnost (77 %).
I v České republice jsme stále citlivější na původ a dopady výroby módy, kterou kupujeme a nosíme. O tuto problematiku se zajímají především mileniálové, pro které je odívání velmi důležitou součástí života. Snaží se, aby je to, co si oblékají, charakterizovalo a vyjadřovalo jejich postoje. Potrpí si na etický rozměr svého šatníků a dělají maximum pro to, aby svými nákupy co nejméně škodili planetě, proto jejich šatní skříně plní módní kousky etické a udržitelné módy. Tyto postoje hlasitě propagují a tím také problematiku dostávají do povědomí a na tato témata upozorňují.
Etická móda se zabývá etickou stránkou výroby oblečení. Jedná se především o důsledné dodržování lidských práv. Cíleně jej nakupují ti, kteří odmítají nosit oblečení, které šili dětští dělníci v naprosto nelidských podmínkách. Etická móda je také ekologická, stejně, jako móda udržitelná. V čem spočívá tolik opěvovaná a s vysokým zájmem poptávaná udržitelná móda? Výrobci těchto produktů pečlivě dbají na co nejnižší negativní dopad výroby oblečení na životní prostředí. Zaměřují se především na ekologické pěstování bavlny, na hospodaření s vodou, spotřebu energií, využívání recyklovatelných materiálů, typu a využití barviv. V tomto případě se hlídá také ekologičnost oděvních obalů a distribuce zboží.
Pravost produktu a sledování každého kroku celého životního cyklu oděvních výrobků pomáhají také nové technologie. Příkadem je americká společnost EON, která ve spolupráci s řadou módních výrobců po celém světě vytváří značky Digital Identity, které umožňují inteligentní sledování produktu v celém jeho životním řetězci.
Tato společnost představila jednu z prvních značek integrované digitální identifikace (RFID) ve formě nitě, která se během výroby vkládá přímo do oděvu. Tak dává každému produktu jedinečné ID a možnost prokázat jeho výrobu. „Vytvoření značky průkazné identity umístěné přímo v oděvu přináší prodejcům i zákazníkům naprostou transparentnost. Otevírá také dříve nepředstavitelné příležitosti pro sledování celého výrobního a dodavatelského řetězce, autentizaci produktu, ale i zapojení spotřebitele do příběhu jeho nového výrobku,“ říká zakladatelka EON Natasha Franck. RFID tak nabízí nejen účinný nástroj proti výrobě a prodeji padělků, ale také nutné informace pro recyklaci produktů.
A právě recyklace je dalším trendem v oděvním průmyslu. Existují dva typy recyklace – oblečení se znovu vrátí do prodeje prostřednictvím second-handů, předá se charitativním organizacím, které s ním naloží dle svého uvážení a zaměření, anebo se použije na výrobu dalších výrobků. Oblečení recyklují také velké módní značky, jako je například společnost H&M, která propaguje svůj program sběru oblečení jako globální iniciativu, ve které usiluje o udržitelnou budoucnost módy.
Protože za sebou textilní průmysl stále i přes snahy o optimalizaci zanechává nemalou ekologickou stopu, mnoho výrobců se rozhodlo jít jinou cestou a vyrábí produkty z recyklovatelných materiálů. Například česká firma KAVE, objevila způsob, jak využít k výrobě obuvi kávový lógr. Kreativní využití takového produktu má za cíl změnit obuvnický průmysl pomocí pouze existujících materiálů a nástrojů, které v kombinaci s kreativním myšlením vytváří zcela nový nadčasový produkt. Jejich tenisky vyrobené z odpadních či zbytkových materiálů s důrazem na minimální ekologickou stopu získávají na popularitě.
Ručně ušité oblečení nese punc originality, má svůj vlastní příběh a dá se říci, že i duši. Společně s rychlým vývojem technologií, které bezpochyby napomáhají lidstvu ulehčit mnoho věcí a zpříjemňovat život, lidé často tíhnou spíše k přírodě a řemeslu. Příkladem může být znovuzrozená česká módní značka Styx. „Rozlišovacími prvky spodního prádla značky Styx je originální design a kvalitní materiály. Od samotné látky, potisku, přes gumu až po pečlivý výběr nití. Zde jsou ruce českých a moravských švadlen nenahraditelné, a právě dokonalý výsledek ruční práce naši zákazníci nejvíce oceňují. Každý vyrobený kus prádla navíc projde dvojitou ruční kontrolou,“ říká Adam Rožánek, spolumajitel e-shopu a sítě obchodů Trenýrkárna.cz, která značku Styx vlastní. „Zákazníci preferují tuzemské výrobce také kvůli tomu, že se s nimi mohou ztotožnit a vybudovat si k nim vztah. Dalším důvodem může být menší uhlíková stopa, či snaha podporovat české výrobce,“ říká Karel Kotoun, manažer Consulting & Strategy společnosti Accenture.
